Mattinglyho druhá šance

Pilot velitelského modulu Ken Mattingly měl původně letět už na Apollu 13 — tři dny před startem ho ale kvůli kontaktu se zarděnkami (nákaza od syna kolegy Charlese Duka) nahradil záložník Jack Swigert. Mattingly nemoc nikdy nedostal a o dva roky později dostal na Apollu 16 druhou šanci — tentokrát po boku samotného Duka.

Apollo 16 odstartovalo 16. dubna 1972 v 17:54 UTC ze startovní rampy 39A — druhá „J mise" programu Apollo, s delším pobytem na Měsíci a lunárním vozítkem na palubě. Velel jí John Young, veterán čtyř předchozích letů (Gemini 3, Gemini 10, Apollo 10), pro kterého šlo o rekordní čtvrtou cestu do vesmíru.

Posádka pojmenovala velitelský modul Casper (podle kresleného strašidla „Casper the Friendly Ghost") a lunární modul Orion (podle souhvězdí). Druhý den letu Mattingly nahlásil takzvaný „gimbal lock" — ztrátu orientace navigační plošiny, kterou musel ručně srovnat podle Slunce a Měsíce.