Spaceflightpediasfp
3
APOLLO 9 · KAPITOLA 3 Z 3 · 8.–13. března 1969

Poslední přistání v Atlantiku na půl století

Zbylé dny letu sloužily k desetidennímu prověření modulu Gumdrop v podmínkách odpovídajících délce cesty k Měsíci. Posádka mimo jiné pořizovala multispektrální snímky Země čtyřmi souběžnými kamerami Hasselblad — technikou, která později posloužila při přípravě družic řady Landsat.

Osmý a poslední zážeh hlavního motoru SPS 13. března loď navedl k návratu. Přistání se kvůli nepříznivému počasí v plánované oblasti o jeden oblet zpozdilo — Apollo 9 nakonec dosedlo do Atlantiku asi 300 km východně od Baham, necelé 5 km od letadlové lodi USS Guadalcanal, po 10 dnech, 1 hodině a necelé minutě letu.

Šlo o poslední kosmickou loď, která přistála v Atlantiku, na dalších padesát let — až do letu Crew Dragon Demo-1 v roce 2019. Vedoucí letových operací Gene Kranz misi označil za „čistou euforii", ředitel programu Apollo Samuel Phillips řekl, že „ve všech ohledech předčila i naše nejoptimističtější očekávání". Když se Gumdrop a Spider při rozpojení znovu spojily, sledoval to z řídicího střediska i Buzz Aldrin — a podle vlastních slov už tehdy věděl, že Apollo 11 se pokusí o přistání na Měsíci.

Posádka Apolla 9 zdraví po přistání na palubě USS Guadalcanal (NASA). REÁLNÉ FOTOPosádka zdraví po přistání na USS Guadalcanal.
KLÍČOVÉ ÚDAJE KAPITOLY
Přistání13. 3. 1969
Místo~300 km od Baham, u USS Guadalcanal
Délka mise10 d 1 h
zdroje: NASA Apollo 9 Mission Report · Apollo Flight Journal — Apollo 9 · NASA Image and Video Libraryúplný seznam na hesle Apollo 9
Poslední přistání v Atlantiku na půl století — Apollo 9 — Spaceflightpedia