Domů›Mise›Apollo–Sojuzpublikováno✎ Navrhnout úpravu

MISE · National Aeronautics and Space Administration (NASA)

Apollo–Sojuz

Znak mise

Apollo–Sojuz (ASTP) byl 15.–24. července 1975 prvním společným sovětsko-americkým pilotovaným letem. Americká loď Apollo se spojila se sovětským Sojuzem 19 a Tom Stafford si podal ruku s Alexejem Leonovem — vůbec první mezinárodní dokování a symbolický konec kosmického závodu.

Datum15. července 1975 – 24. července 1975

AgenturaNational Aeronautics and Space Administration (NASA)

TělesoNízká oběžná dráha (LEO)

VIZ TÉŽ →Apollo–Sojuz

◉ REÁLNÉ FOTO · NASA / images.nasa.gov

Fig. 1 — Podání ruky ve vesmíru — astronaut a kosmonaut se setkávají v průlezu mezi loděmi Apollo a Sojuz.

Obsah hesla

živé encyklopedické heslo

oddílů

vyobrazení

zdrojů

vazeb

aktualizováno · 9. 7. 2026#USA#SSSR#Apollo#Sojuz#Space Race

Apollo–Sojuz uzavřel kosmický závod smířlivým gestem: v červenci 1975 se poprvé v historii spojily lodě dvou soupeřících supervelmocí a jejich posádky si podaly ruku 220 kilometrů nad Zemí. Oficiálně Apollo–Soyuz Test Project (ASTP), byl to poslední let lodi Apollo a na dlouhých šest let i poslední americký pilotovaný let.

Myšlenka společného letu dozrála v době uvolnění napětí mezi USA a SSSR na začátku 70. let. Dohodu podepsali roku 1972 prezident Nixon a premiér Kosygin. Technicky šlo o velkou výzvu: obě lodě používaly odlišné atmosféry i neslučitelné dokovací systémy. Proto vznikl zvláštní dokovací modul s androgynním mechanismem APAS-75, který zároveň sloužil jako přechodová vzduchová komora. Tři roky trénovaly posádky společně a učily se navzájem jazyk partnera.

POSÁDKA

Tom Stafford

VELITEL (APOLLO)

Velitel americké lodi Apollo. Zkušený astronaut z programu Gemini a velitel Apolla 10; s Leonovem si podal ruku jako první při setkání ve vesmíru.

otevřít heslo osoby →

Vance Brand

PILOT VELITELSKÉHO MODULU

Pilot velitelského modulu Apolla. Apollo–Sojuz byl jeho prvním kosmickým letem.

otevřít heslo osoby →

Portrét astronauta Deka Slaytona ve skafandru.

Deke Slayton

PILOT DOKOVACÍHO MODULU

Jeden z „Mercury Seven"; po letech na zemi se do vesmíru dostal až teď, v 51 letech, jako pilot dokovacího modulu.

otevřít heslo osoby →

Alexej Leonov

VELITEL (SOJUZ)

Velitel sovětské lodi Sojuz 19. Prvního výstupu do volného prostoru dosáhl už roku 1965 na Voskhodu 2.

otevřít heslo osoby →

Portrét sovětského kosmonauta Valerije Kubasova.

Valerij Kubasov

PALUBNÍ INŽENÝR (SOJUZ)

Palubní inženýr lodi Sojuz 19. Letecký inženýr, který už roku 1969 zkoušel svařování ve vesmíru.

otevřít heslo osoby →

PRŮBĚH MISE

4 kapitoly · klikni pro celý článek

kompletní průvodce misí den po dni

Dva starty v jeden den

Mise začala 15. července 1975 dvěma starty na dvou kontinentech. V 12:20 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská loď Sojuz 19 s…

číst kapitolu →

Start amerického Apolla na nosiči Saturn IB z Kennedyho střediska, 15. července 1975.

První mezinárodní dokování

Po dvou dnech sbližování se 17. července 1975 v 16:10 UTC obě lodě poprvé v historii mezinárodně spojily. Klíčem byl androgynní…

číst kapitolu →

Sovětská loď Sojuz 19 na oběžné dráze, snímek z amerického Apolla.

Podání ruky a společná práce

Přibližně tři hodiny po dokování, v 19:19 UTC, si Tom Stafford a Alexej Leonov podali ruku v otevřeném průlezu mezi loděmi —…

číst kapitolu →

Astronaut Tom Stafford a kosmonaut Alexej Leonov v přechodovém tunelu mezi loděmi.

Rozpojení a návraty domů

Lodě se rozpojily 19. července. Sojuz 19 s Leonovem a Kubasovem přistál 21. července v kazašské stepi. Apollo zůstalo na oběžné…

číst kapitolu →

Velitelský modul Apolla s plováky na hladině Tichého oceánu, potápěči u kabiny.

MISE V ČÍSLECH

Posádka (USA)Stafford, Brand, Slayton

Posádka (SSSR)Leonov, Kubasov

Start15. 7. 1975

Dokování17. 7. 1975

Spojeny~44 h

Přistání Sojuzu21. 7. 1975

Přistání Apolla24. 7. 1975

Nosič (USA)Saturn IB

Nosič (SSSR)Sojuz-U

OČITÉ SVĚDECTVÍ„
Sojuz a Apollo se dotýkají rukama.
— dobové vysílání z Apolla–Sojuz, 17. července 1975

Apollo–Sojuz se stal symbolem toho, že spolupráce ve vesmíru je možná i přes hluboké politické rozpory. Androgynní dokovací systém, který mise ověřila, se stal předchůdcem mechanismů pozdějších stanic. Přímá spolupráce sice na dvě desetiletí utichla, ale duch mise obživl v 90. letech programem Shuttle–Mir a nakonec Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), kterou dnes společně provozují bývalí soupeři.

ZAJÍMAVOSTI

Bylo to vůbec první mezinárodní pilotované dokování — symbolický konec kosmického závodu.
Dokovací modul sloužil jako vzduchová komora: Apollo mělo čistý kyslík za nízkého tlaku, Sojuz dusíko-kyslíkovou atmosféru za vyššího tlaku.
Deke Slayton, jeden z „Mercury Seven", letěl poprvé až v 51 letech — byl tehdy nejstarším člověkem ve vesmíru.
Byl to poslední let lodi Apollo i nosiče Saturn IB; další americký pilotovaný let přišel až za šest let (STS-1, 1981).
Při návratu vnikl do kabiny Apolla jedovatý oxid dusičitý; Vance Brand nakrátko omdlel, ale posádka se plně zotavila.
Leonov žertem říkal Staffordově protahované ruštině „oklahomština".